Výživa psa

Výživa psa

Výživa psích miláčků je jedno z nejčastěji diskutovaných témat mezi chovateli. Je to oblast obšírná, kde panuje mnoho rozdílných názorů, taky pověr a předsudků. Obor, ve kterém stále probíhá řada studií a výzkumů.

Nelze detailně rozebrat toto téma na jedné stránce, proto se pokusím aspoň stručně nastínit, jaké jsou naše možnosti, když chceme našeho psa nakrmit.

V prvé řadě, bychom měli mít trochu představu o tom, co naše zvíře vůbec potřebuje. Pes je geneticky masožravec. Přestože získává nutriční látky také z obilovin, zeleniny, ovoce, potřebuje maso jako hlavní zdroj výživy.

Nejdůležitější složkou potravy jsou Bílkoviny (proteiny) - látky nezbytné pro růst, vývoj kostry, osvalení, kůži a srst, imunitní systém, produkci hormonů. Pes může bílkoviny získat jak z živočišných, tak z rostlinných zdrojů. Pozor, většina bílkovin by měla být živočišného původu, tzn. z čerstvého nebo sušeného masa či z masových mouček. Pouze živočišná bílkovina může být kompletním zdrojem proteinů, protože obsahuje všechny tzv. esenciální aminokyseliny (látky, které tělo pejska potřebuje  a není schopno si je vyrobit samo). Obiloviny jsou také důležitým zdrojem bílkoviny. Avšak rostlinné proteiny pes využívá podstatně hůř a kromě toho nejsou kompletním zdrojem proteinů.

Hlavním zdroje energie pro psy jsou tuky. Dostatek těchto látek je důležitý pro srst, kůži. Tuk je zdrojem některých vitamínů a je nositelem chuti krmiva. Tuky jsou složeny z mastných kyselin. Měli bychom věnovat pozornost dvěma tzv. esenciálním mastným kyselinám: Omega 6 a Omega 3. Poměr mezi nimi by měl být 5 : 1. Největším přínosem je pro psy tuk rybí, kuřecí, hovězí nebo škvarky. Kvalitní živočišné tuky mohou být doplněny menším množstvím rostlinných olejů lisovaných za studena (olej z lněného semínka, z pšeničných klíčků).

Další složkou potravy důležitou pro pokrytí energetických potřeb jsou cukry, škroby. Vysoký obsah těchto látek mají tepelně upravené brambory, rýže, pšenice, kukuřice.

Pro správné fungování trávicího traktu je důležitá v krmné dávce vláknina. Vláknina podporuje pohyb střeva, čistí jeho stěnu a podílí se na formování stolice. Je obsažena v ovoci, zelenině, bylinkách, řepných řízcích.

Nesmíme zapomenout na vitamíny a minerály, které jsou pro optimální metabolismus nezbytné. Pokud krmíme psa kvalitním granulovaným krmivem, není vhodné přidávat minerální nebo vitaminové preparáty, v opačném případě ano.

Existuje několik variant, jak krmit svého psa. Někteří majitelé jsou příznivci tradiční, doma vařené stravy (maso, příloha, zelenina). K vytvoření skutečně nutričně vyvážené dávky potřebujeme podrobné znalosti, dostatek času a energie. Otázkou je, zda se nám to opravdu podaří.

Občas se setkáme s lidmi, kteří se chtějí přiblížit přirozené stravě a krmí syrovým masem.

 V současné době asi nejrozšířenějším způsobem krmení jsou komerční krmiva. Buď se jedná o vlhké krmení ve formě konzerv, paštik nebo salámů (jestliže se jedná o skutečně kvalitní výrobky, nevýhodou je vysoká cena) nebo o suché granule, u kterých se trochu pozastavím.

Na pultech prodejen je v dnešní době výběr obrovský. Různé značky, kategorie, ceny a kvality.

Neměli bychom vybírat podle reklamy, barevnosti nebo obrázků na obalu. Levné granule nebývají zárukou kvality, ale ty nejdražší také nemusí být pro vašeho psa to nejlepší. Pokud chceme správně vybrat, měli bychom se v prvé řadě řádně podívat na etiketu obalu krmení. 

Krmení by mělo odpovídat věku, plemeni a způsobu života psa, důležité je však také zkontrolovat, co granule obsahují. U krmiv nižší kvality většinou čteme skupiny krmných surovin, nejasně určené suroviny (obiloviny, výrobky živočišného původu, masová směs..), u kvalitnějších výrobků najdeme na obalu konkrétní složky ( kukuřice, pšenice, sušená vejce, sušené krůtí maso, kuřecí moučka..) Dle zákona je výrobce povinen seřadit složky krmiva sestupně dle obsahu v krmivu, jinak řečeno - to, čeho je v granulích hmotnostně nejvíce, je napsáno na prvním místě. Pro náš nákup hovoří na prvním místě druhově určená (kuřecí, rybí, jehněčí) masová moučka nebo sušené maso, hůř jsou na tom granule, kde na začátku složení stojí, pšenice, kukuřice či neurčité obiloviny. Kupující se může zaradovat, když čte na prvním místě maso, ve většině případů v praxi to však znamená, že výrobce nesrovnal obsah vody ve vstupních surovinách a výsledných granulích. Čerstvé maso obsahuje přes 70 % vody, do granulí se ale musí vysušit, je ho rázem mnohem méně a znamená to nízké množství živočišné bílkoviny.  V seznamu surovin by měly následovat zdroje cukrů ( např. rýže, brambory, kukuřice, oves, ječmen), tuků (optimálně kuřecí, rybí, škvarky, proti nákupu hovoří převaha rostlinných olejů). „Potěšit“ nás mohou další složky jako zdroje vlákniny, enzymy, probiotika (jogurtové bakterie), mořské řasy, bylinky, sýry, syrovátka.Co bychom v krmivu vyhledávat neměli, jsou chemické konzervanty a barviva, vedlejší živočišné produkty (zobáky, pařáty), sóju a bílkovinný hydrolyzát jako hlavní zdroj bílkoviny.

Důležitým vodítkem při výběru krmení jsou však také reference dalších chovatelů, příp. našich známých a zdraví a kondice jejich hafana. Každý majitel dřív nebo později sám pozná, jak krmivo psovi „sedí“. Změna krmení se projeví na fyzické a psychické kondici psa přibližně za měsíc až 6 týdnů, proto by majitel neměl čekat změnu např. na srsti po dvou týdnech. Ještě zdůrazním, že jakákoliv změna krmení by měla být postupná. Pokud změníme stravu ze dne na den, můžeme psovi způsobit trávicí obtíže ve formě průjmu či zvracení.

Požadavky na výživu psa se různí nejen podle plemene a váhy psa, ale mění se také v průběhu jeho života. Páníčkové by neměli zapomínat na to, že pes se během života vyvíjí a je důležité ho krmit podle aktuální životní fáze.

V prvních dnech života je výživa štěněte výhradně v režii matky. Mateřské mléko je pro štěně to nejlepší a nemůže ho nic nahradit. Ve zvláštních případech (úhyn feny, početný vrh), je nutné pejsky krmit nebo dokrmovat speciální mléčnou náhražkou. Kolem 4. týdne se může začít štěňatům podávat nemléčný příkrm – nejlépe ve formě štěněcích  granulí, příp. vývar, zelenina, kuřecí maso, rýže. Matka postupně odstaví od mléka své potomky sama. V době předávání štěňat novému majiteli (6. – 9. týden) by psi už měli bez problémů přijímat suchou stravu. Je vhodné, aby chovatel poskytnul majiteli malou zásobu krmení, na které je štěně zvyklé, aby přechod na novou stravu byl postupný.

Výživa psa v období od odstavu do dospělosti je nesmírně důležitá. Štěně by mělo výhradně dostávat potravu určenou pro jeho věkovou kategorii a plemeno. Mladí psi mají menší žaludek, proto vyžadují častější krmení. Do 3. měsíce je potřeba krmit 4 – 5x denně, od 3. Do 6. Měsíce 3 – 4x denně, poté 2x denně. Obecně se doporučuje krmit stravou pro štěňata, příp. juniory do ukončení růstu psa, záleží však také na doporučení výrobce konkrétního krmiva. Malá plemena ukončují svůj vývoj dříve (7. – 9.měsíc) než velká (1,5 roku) a obří (2 – 2,5 let) plemena.

 Po dosažení dospělosti bychom měli přejít na krmivo pro dospělé psy. Ovšem i v této fázi života, mohou mít pejsci speciální nároky na výživu. Např. pracovně vytížení psi by měli mít k dispozici stravu, která obsahuje vyšší hladinu energie a živin v menším objemu krmiva. Psí senioři zase potřebují stravu méně energeticky bohatou, snadno stravitelnou, větší příděl vlákniny, vitamínů, minerálů.                                                                                                                                                             Feny březí a kojící jsou také zvláštní kapitolou. Do poloviny březosti není nutná žádná změna stravy, naopak měli bychom zabránit překrmování budoucí matky. Od 5. Týdne začínají plody intenzivně růst, proto je třeba krmnou dávku zvýšit. Feně by se měla až do porodu zvyšovat krmná dávka o 10 až 15 % týdně. Lepší než zvyšovat objem krmení, je krmit granulemi energeticky bohatšími – pro štěňata nebo pro březí a kojící feny. Toto krmení by fena měla dostávat až do postupného odstavu štěňat. Ke konci gravidity je vhodné podávat krmení vícekrát denně po malých dávkách.

Na výživu a způsob krmení je vázána řada onemocnění psů. Zmíním některé z nich.

Ortopedické problémy (Dysplazie kyčelního a loketního kloubu, osteochondróza, nestejnoměrný růst kostí předloktí…) jsou vázány hlavně na plemena velká a obří. Rozvoj těchto nemocí není ovlivněn pouze krmením, ale i genetikou a otázkou zátěže psa. Správná výživa je však jedním z bodů prevence. Velká plemena mají v období puberty tendenci  k rychlému  růstu, což nadměrně zatěžuje pohybový aparát a výsledkem může být vznik ortopedických problémů. Pro tyto psy je vhodné vyvážené krmivo s limitovaným obsahem energie, které zajistí pomalejší růst do konečné velikosti. Je chybou velké rostoucí psy překrmovat ve snaze mít toho největšího chlupatého krasavce nebo hlídače. Pro majitele, kteří krmí tato štěňata kvalitní kompletní granulovanou směsí, existuje ještě jedno doporučení: nepřidávat ke granulím minerální doplňky – hlavně vápník, protože jeho chronický nadbytek je škodlivější pro vyvíjející se kostru než nedostatek. Je to častý omyl majitelů, který je v přímém vztahu se zvýšením rizika vzniku ortopedických problémů u psů. Pokud chtějí chovatelé psovi přeci jen přilepšit, mohou tak učinit podáváním kloubní výživy, jejíž doplněk je v tomto období vhodný.

Dilatace a torze žaludku, strašák pro páníčky dog, německých ovčák, dobrmanů a dalších velkých plemen. Byly ovšem popsány i případy u jezevčíka, mopse, šarpeje…Dilatace znamená nafouknutí či naplnění žaludku plynem, zažitinou nebo tekutinou a torze jeho přetočení v dutině břišní. Takový žaludek v břišní dutině způsobí stlačení velkých cév, stagnaci krve v nich, překrvení orgánů dutiny břišní, pokles srdečního výdeje a následný rozvoj šoku. Může také dojít k odumření žaludeční sliznice. Jedná se o náhlé akutní onemocnění, které relativně často končí smrtí zvířete, i přes poskytnutou odbornou pomoc. Prognózu onemocnění velice ovlivňuje včasnost první pomoci. Proto je důležité, aby majitelé znali příznaky tohoto onemocnění a také preventivní opatření.                                                                

Tento syndrom postihuje hlavně psy staršího a středního věku. Charakteristický je rychlý vývoj příznaků a vztah ke krmení. Majitelé většinou pozorují náhlý neklid zvířete, zvětšení objemu břišní krajiny, slinění a dávení ( někomu se může zdát, že pes zvrací bílou pěnu, ale bývají to sliny, které se vracejí z jícnu a pes je nemůže spolykat ). U psa se mohou střídat stavy apatie s rozrušením, kdy bolestivě reaguje na dotyk břicha, sténá a otáčí se k břichu. Pes v šoku zrychleně a namáhavě dýchá, má rychlejší činnost srdce a bledé sliznice – spojivky, dásně. Pokud majitelé zjistí po krmení některé z příznaků nebo se jim jen bude zdát, že „ten pes je nějaký divný“ je potřeba myslet na toto onemocnění a vyhledat pomoc. Preventivní  opatření vycházejí z faktorů, které se na vzniku nemoci podílejí.  U predisponovaných jedinců bychom měli zabezpečit klid a omezit pohybovou aktivitu hodinu před a pak dvě hodiny po krmení. Taky během krmení by psi měli být v klidu, bez stresu – neklidné psy raději krmit izolovaně od ostatních psů i lidí. Denní dávku žrádla rozdělit aspoň na dvě – 1/3 dávky ráno, zbytek večer. Aby granule v žaludku nebobtnaly, je možné je podávat psovi už namočené nebo pak omezit příjem vody bezprostředně po krmení.  Zamezit hltavému příjmu potravy a vody. Např. venku při procházce, kdy pes řádí v lese, nenechat ho hltavě vypít velké množství vody z potoka a pak ho zase nechat běhat. Raději nosit s sebou vodu a postupně mu tekutiny doplňovat. Majitelé predisponovaných plemen by měli mít doma také několik kontaktů na veterinární lékaře v okolí, aby v případě rychlého rozvoje onemocnění, byli schopni zajistit psovi rychlou pomoc.    

Alergické onemocnění. Majitelé psů se často setkávají u svého zvířete s onemocněním kůže nebo uší. Možných příčin je mnoho, jedna z nich potravní alergie. O tomto onemocnění bychom měli uvažovat vždy, když pes trpí dlouhodobě nesezónní svědivostí kůže. Typické jsou opakované záněty uší, vylizování meziprstí, červená až zanícená kůže. Podstatou nemoci je imunitní reakce na určitou složku krmiva – nejčastěji bílkovinného charakteru, např. kuřecí maso, sója, hovězí maso, vejce..Alergie může vzniknout v každém věku, ale častěji postihne psy mladší. Řešení spočívá v nalezení takového krmení, které u psa nevyvolává tyto problémy. Nové testované krmivo, tzn. granule jiné příchutě (nejlépe takové, které pes ještě nepřijímal – losos, zvěřina, jehně )nebo speciální hypoalergenní krmivo by mělo být psovi podáváno minimálně 6 týdnů. Důležité je, aby v období testu pes nedostával nic jiného – pamlsky, piškoty, kosti. Pokud problémy vymizí nebo znatelně zeslábnou, je vhodné při této stravě zůstat, případně můžeme diagnózu alergie na původní krmivo potvrdit tím, že se k původnímu krmení vrátíme a příznaky se opět objeví.

Těmito příklady výčet nemocí spojených s výživou nekončí. Mnozí psi mají problémy s obezitou, která v mnoha směrech škodí zdraví, feny hlavně malých plemen mohou po porodu v důsledku nedostatečné stravy trpět tzv. mléčnou horečkou, průjem a zácpa může také vážně zkomplikovat život.

Proto bychom význam kvalitní stravy neměli podceňovat a měli bychom se snažit našemu psovi dopřát to nejlepší.