Výběr štěněte
03.02.2011 11:04
Výběr štěněte
Výběr štěněte začíná doma. Než si nový majitel půjde štěňátko vybírat, měl by si ujasnit, zda opravdu může pejskovi poskytnout vše potřebné, teprve pak vybrat vhodné plemeno, pohlaví a nakonec určitého jedince.
Budoucí páníček (nejlépe všichni v domácnosti) by si měl být jistý, že je připraven na všechny povinnosti a omezení, která v souvislosti s pejskem vznikají. Čtyřnohý společník vyžaduje spoustu času, práce, trpělivosti, mnohdy přímo psychickou schopnost majitele psa ovládat. K tomu musíme připočíst náklady na krmení, veterinární péči, atd.
Samozřejmě, že se nároky různí od plemene k plemeni.
V žádném případě však nechci od pořízení pejska odrazovat. Pes znamená dlouhodobé závazky a povinnosti, ale za to potěšení z něho to stojí. Pes je opravdový přítel člověka, věrný společník, oddaný parťák a většině lidí ho doporučuji.
Výběr plemene záleží opravdu na každém z nás. Někdo si představuje psa jako sebevědomého hlídače, jiný chce psa jako společníka na hory, na sport, další je spokojený, když si pejsek lehne doma vedle něho na gauč. Správně vybrat plemeno je velice důležité, a pokud s Vámi vybranou rasou nemáte zkušenosti, je vhodné poradit se s chovateli nebo s veterinářem. Nenechte se „ukecat“ olíznutím nebo smutným pohledem malého štěňátka, ale s chladnou hlavou zauvažujte, zda je pro Vás určitá rasa vhodná.
Fena nebo pes? Taky častá otázka při výběru. Obě pohlaví mají svá plus i mínus. Fena přibližně 2x do roka hárá (musíte hlídat ji nebo další psy v domácnosti, aby nedošlo k nežádoucímu krytí, háravé fenky většinou nemůžete vystavovat atd.), zato fenky jsou možná přítulnější, přizpůsobivější, více oddané, ale také to není pravidlem. U psů samců nemusíme řešit problémy s háráním, ale mohou nás obtěžovat značkováním doma i na zahradě.
Nezřídka řeší budoucí majitel ještě jednu otázku: Pejska s průkazem původu či bez? Psi bez „papírů“ jsou levnější a to je mnohdy pro majitele rozhodující.. Průkaz původu je pro nás zárukou nejen čistokrevnosti zvířete, ale získáme tak jistotu, že náš nový přírůstek je po rodičích, kteří odpovídají standardu plemene (nejen vzhled, ale i povahové vlastnosti a v neposlední řadě jsou u mnohých plemen pro uchovnění povinné různé zdravotní testy rodičů – např. onemocnění kloubů a očí, která mohou štěňata po rodičích zdědit).
Pokud ale máte nejraději křížence, tzv. voříšky a chcete pomoci nějakému chlupáči v útulku, myslím, že ani to nemusí být špatná volba. Znám spoustu milých, moc chytrých pejsků, které si majitelé vybrali v útulku a věřím, že by je za načančaného šampiona výstavy nevyměnili.
Máte-li již ve výběru rasy a pohlaví jasno, můžete začít hledat konkrétního jedince. V dnešní době jsou k mání štěňata během celého roku, na internetu se to nabídkami jen hemží. Vy si můžete vybrat psa s výstavními nebo pracovními předpoklady nebo jen klidného mazlíka.
Je vhodné, aby koupi štěnětě předcházela aspoň jedna Vaše návštěva u chovatele. Odpovědný chovatel Vám rád předvede celý vrh a ukáže, v jakých podmínkách štěňata vyrůstají, jak probíhá jejich socializace, ukáže Vám také jejich matku. Prostředí, ve kterém psí mimina žijí od narození je velice důležité pro jejich další rozvoj, povahu, chování. Pokud se u chovatele setkáte se spokojenou, zdravě vypadající matkou, zvědavými neustrašenými štěňaty, je to v pořádku. Doporučuji Vašeho budoucího pejska chvíli pozorovat, jestli a jak si hraje s ostatními, zda baští, normálně se pohybuje, není hubený nebo zakrslý oproti sourozencům. Vyhýbala bych se koupi štěňěte někde např. na parkovišti, kam Vám ho chovatel ochotně doveze. Optimální věk štěněte v době odběru je od osmi týdnů do 3 měsíců.
Nebojte si štěně důkladně prohlédnout. Srst by měla být lesklá, bez zápachu, bez holých míst a strupů. Podívejte se mu do tlamičky, na oči, uši, zadek, jestli všechno vypadá „normálně“. Pejsci by měli mít obě varlata. Správný chovatel Vám pejska prodá na základě kupní smlouvy, štěně bude očkované, odčervené, s očkovacím průkazem, příp. průkazem původu. Každé „papírové“ štěňě má budˇ čip nebo je tetované. Je také vhodné, když se štěnětem dostanete jeho dosavadní krmení na pár dnů, protože přechod na novou stravu by měl být postupný. Když si se štěnětem přivezete i nějakou hračku z jeho pelíšku, bude u Vás doma aspoň ještě chvíli cítit mamku a sourozence a možná bude méně smutné. Některá štěňata brečí den, dva, jiná vůbec. Brzy si zvyknou na to, že jsou v nové smečce a vy se můžete směle pustit do jeho další socializace a výchovy.
Přeju všem majitelům, aby byli měli ze svých pejsků radost.
———
Zpět